Dobrý nápady

Jsou lidi, co mají tzv. “dobrý nápady”. Takový “dobrý nápad” se zpravidla pozná – je totiž dost blbej na to, abyste ho brali vážně.

Zpravidla však do té doby, než zjistíte, že ho myslí vážně jeho autor. Potud je to ještě fajn. Problém nastává, když jeho autor je váš šéf (a proto se snažím dlouhodobě mít šéfů co nejmíň) nebo někdo, koho prostě musíte z definice brát vážně (zákazník nebo často jím pověřený konzultant).

I našel se chrlič dobrých nápadů, našel… Zrovna na projektu, kde jsem svoji práci před pár dny téměř dokončil, takže jsem se jal pozorovat, jak to bude probíhat. Celá situace vypadala tak, že projekt skoro hotov, klient veskrze spokojený, ale sám nestíhal nějaké věci a poprosil nás o strpení, než si interní záležitosti vyřídí. Náš projektový vedoucí s tím byl OK, já taky OK (koneckonců moje role prakticky skončila). Ne tak náš obchodník a náš vedoucí produkce… a jali se problém vyhrotit, protože klient nestíhá (cítíte tam to lehké “pyčo”, jo?). Proběhlo pár “meetingů”, pak i “brainstormingů”, následně “eskalací” a “conference-callů”, načež vydedukovali, že to chce konzultanta, který nám (no fakt – nám!) s tím pomůže. Pokud si tu přijdete trochu zmateně, mám pro vás pochopení, ono to totiž úplně logický není. Ale to víte, korporát (to je synonymum socialistickýho bordelu, ale o tom někdy příště).

Přišel týpek, v životě jsem ho neviděl, naspeedovanej jak čára na prkýnku a keců jak bílej démon u plotny. Na první pohled to taky nebyl žádnej lumen. Podstatu projektu, jeho “problémů” a už vůbec používané technologie se ani nenamáhal pochopit (“já jsem univerzální manager, já takhle nepracuju”). To mu ale nemohlo zabránit dát chudákovi projekťákovi nějaký ty dobrý nápady… A nemusím snad ani zdůrazňovat, že se jejich splnění chystá kontrolovat, případně vymáhat.

  • “To se musí dát do tabulky” (Co se jako má dát do tabulky? a vůbec – jak naše tabulka pomůže klientovi, který nestíhá a v podstatě to není náš problém?)
  • “Dvakrát týdně budeme dělat statusy!” (My? Statusy? Nestíhá přeci zákazník… ale kdo by se zabýval maličkostma, že.)
  • “Eskalujte to!” (No nekecej, ale proč jako?…)
  • … atd.

Vychrlil tuhle snůšku dobroty, hodil na nás pohled typu vy-chudáci-nezoufejte-máte-tu-mě, zamumlal něco o golfu (no chtěl bych ho vidět 😉 a zmizel neznámo kam. Zaručeně přesvědčený, jak nám pomohl; večer bude mít doma co vyprávět.

A výsledek? Ale vážení, tady nebude výsledek. Tady bude průser… 😉

 

P.S. Berte to jako varování před dobrýma nápadama a před zmrdama. Howgh.

Leave a Reply