Děti, nemoci, očkování a tak

Tohle píšu zejména pod tíhou vědomí, co jsem se minulý týden dozvěděl, že Čokl Junior přišel do styku s kámošem, jenž v tu dobu už měl infekční plané neštovice. Mám za to, že jsem je jako dítě neprodělal, takže trochu panika a výhled na to, že se za pár dní odstěhuju na týden od rodiny někam do bezpečí (a tím nemyslím moje rodiče, protože to by bylo snad lepší bídně pojít na ty neštovice ;), abych přečkal nejhorší a nepokurvil si zbytek mýho mrzkýho života horečkou a bolákama. Když si vezmu, jak občas umírám na rýmičku, tak tohle zažít fakt nechci.

Takže dětský nemoci a očkování: Rád bych upozornil, že nechci rozpoutávat žádnou flamewar ohledně (ne)očkování dětí. Naše civilizace nevymírá na neštovice a černý kašel pravděpodobně především zásluhou očkování.

ALE!

Poslyšte moji špatnou zkušenost s očkováním. Mám ji díky Juniorovi. Narodil se trochu předčasně a trochu to měl při porodu komplikované. Nebudu uvádět detaily, nepíšu úvodník ke kontu Míša ;). Celkově anamnéza tedy nic moc, takže jsme měli doma cca 3 měsíce dítě, co bylo proti jiným dětem půl roku pozadu. Bez očního kontaktu, bez zájmu o hračky, zesláblý a moc neprospíval. Ano, jsou samozřejmě daleko horší případy, ale ani tohle nechcete pokud možno zažít. Nakonec se to začalo ke konci 3. měsíce srovnávat a dítě se začalo usmívat, občas si hrát a dokonce mluvit první slabiky. Prostě paráda. Když se dneska koukám na fotky z té doby, říkám si, že aspoň chvíli byl v životě zdráv. A pak jednou MUDr. prohlásila, že je čas očkovat. Na dotaz, jestli je to takhle OK, když byl předčasný a tak dále, byla odpověď ve smyslu Jasně, tohle je zdravé dítě, co řešíte? No tak OK, víc jsme to se ženou neřešili, Junior dostal jednu Hexavakcínu do levý a jednu protipneumokokovou do pravý nožky, že “to je takhle normální”. Nějak to dal. Za čas se to celé opakovalo a pak ještě jednou (nevím, kolik dostal čeho, to už dneska neřeším).

A to se takhle jednou v noci za “pár týdnů” probudíte ne úplně v pohodě a říkáte si… co že se to dítě už týden neusmálo? A proč je o tolik mrzutější než dřív? A proč se tak občas divně podívá a pokrčí u toho rameny? Za dalších “pár týdnů” na neurologii na to jiná MUDr kouká a nepřijde jí nic extra zvláštního. No dobře, život jde dál. Jenže ono se to nelepší a tak se opět objednáte na neurologii, objednání za dalších “pár týdnů”. To už MUDr. trochu bystří a posílá vás na EEG do Thomayerovky (že “tam tomu trochu rozumí víc”). Další 2 týdny. A v Thomayerovce? “Vaše dítě je jasný případ Westova syndromu, to máte po očkování, co? Nějak to vyléčíme, budete mít usměvavé miminko…”

Doma googlíte, co je to ten WS, načež zjistíte, že to je jeden z nejblbějších druhů dětské epilepsie, co doslova s každým záchvatem (ano, to je to krčení ramen, co se později změní na rozhození rukou, tzv. salaamové křeče). A že to je sice léčitelné (metoda léčby sice nic moc, ale aspoň nějaká), ale nejspíš to nebude bez následků, tzn. to “usměvavé miminko” je eufemismus pro postižené miminko.

That’s it. Konec téhle části příběhu, o zbytku možná někdy přístě, pokud bude zájem.

Člověku z toho zbyde pár pocitů a dojmů… Tak především:

  1. Nasrání na sebe sama – proč jsem kurvadrát tehdy neposlal tu MUDr. do prdele i s očkováním a neporadili jsme se s někým dalším?
  2. Nasrání na rutinu pediatrů a systém zdravotnictví jako celek – někteří jednotlivci jsou šikovní, to ano, ale celkově stojí systém za hovno. Fest za hovno. Masírka farmaceutických firem na pediatry má evidentně přesilu nad zdravým rozumem, dokonce i nad příbalovým letákem těch samotných očkovacích látek! To už je kurva moc špatný. (V případě Juniora byl příbalový leták Hexavakcíny porušen minimálně ve 2 bodech, pro příklad).
  3. 100x větší radost z každého juniorova pokroku, jako je první srozumitelné slovo ve 3 letech nebo když si ve 4,5 letech přestane plést máma a táta. Tak aspoň něco pozitivního na konec.

Nechci vás děsit ani odrazovat od očkování (kdo jsem já?), ale jedno doporučení pro vás mám – věřte mi: Svoje děti si musíte ohlídat sami. Nikdo to za vás neudělá, ani ten nejlepší doktor. A tenhle zkurvenej zdravotní systém už vůbec ne.

To je vše. Sorry za tu – místy sarkastickou – šmíru.

Nasranej Čokl

 

P.S. Za rok 2015 jsem na odvodech státu jako OSVČ zaplatil skoro čtvrt milionu korun, nějakej levičáckej hajzl mě v TV nazval parazitem a s péčí státu přijdu do styku jenom skrze radary na silnicích nebo když v datový schránce najdu, že “nebylo přijato” moje kontrolní hlášení DPH. Howgh.

4 Comments

  • MV says:

    U nas vyvolany porod 6 tydnu pred terminem, vyvoj v pohode a kdyz prislo na ockovani tak nam pediatr rekl ze spis by ockovani odlozil protoze s miminem jsme stejne nikam mezi lidi nechodili. Takze s cca. pulrocnim odkladem proti ostatnim detem jsme dostali ockovani 2+1 tj. 3 navstevy celkem – nikdy ne 2 injekce naraz.

    Jeste jsme pred ockovanim zvazovali jestli nepujdeme k detskemu imunologovi ale rekli jsme si ze kdyz nam pediatr vysel vstric a vlastne to sam navrhnul tak to bude OK. Nastesti nam vse vyslo v pohode a na naseho pediatra si nemuzeme stezovat, verim ale ze hodne pediatru to ma jak na bezicim pasu a moc toho rodicum nereknou a nenavrhnou. (jsme z mestecka cca 30km od prahy).

    Chapu ze Vam doktori pekelne zavarili u toho nejcennejsiho co mate – u vlastniho ditete, ale vezte ze v cizine si moc nepolepsite, stale tu tezime z dobreho socialistickeho systemu zdravotnictvi ktere se bude nevyhnutelne menit (zdrazovat). Kvalitu nejsem schopen posoudit.

    Osobni zkusenost z noveho zelandu kde platite 60 NZD jen za vstup do ordinace (nedej boze nejaky zakrok nebo koplexnejsi vysetreni), nemate zadne pridavky na dite, zubar stoji tisice dolaru, zlomena noha taktez a pojistni je ku*evsky drahe.

    Osobni zkusenost – ostrovni stat Samoa : vsude u utesu cedulky ‘Sorry no rescue’ a kazda z dvou ‘nemocnic’ mela na pozemku velky kostel a jeste vetsi hrbitov.

    A pak si vyberte jestli chcete aby se stat staral, staral za velky prachy nebo aby se nestaral vubec a ani neexistovali kvalifikovani lekari…

    • Čokl says:

      Díky za příspěvek.
      Rozumný pediatr k tomu takto přistupuje. Náš současný pediatr je v tomto ohledu také OK. Bohužel předchozí pediatrička usoudila, že očkování není problém. Beru to jako její odborný názor, ale s dnešní zkušeností bych ji přemluvil, abychom očkování odložili na co nejpozději a zvolili také raději variantu 2+1.
      Otázka je, nakolik “nám doktoři zavařili”, jak píšete. Já to dnes opravdu vidím hlavně jako svoji chybu – měli jsme se starat prostě víc. Dítě je naše, ne doktorů. Mělo nám to být aspoň divné a měli jsme se ptát na více místech.
      Ceny za ošetření v zahraničí, místa bez poskytování záchrany/péče apod. jsou sice pro nás nezvyklá, ale mně přijdou tyto věci naprosto logické – je to prostě business (a kdo tvrdí že ne, tak si nalhává do kapsy, protože doktory je třeba platit, aby mohli být živi – už jen tohle dělá z lékařství normální business) a v businessu se na jedné straně platí a na jedné z dalších stran existuje něco jako “disclaimer”, tzn. zjednodušeně výluky z poskytování služby. Dle mého názoru je zcela mimo mísu diskuse, zda je dobře/špatně, když je péče placená nebo zdarma. Obojí má svoje pozitiva a negativa, je třeba to vybalancovat s ohledem na zvyklosti, možnosti, kulturu, náboženství, zeměpisnou šířku/délku atd. atd. Je to složité, nejsem odborník. Ale protože tu platím do systému, vadí mi neefektivita, s jakou se (ne)využívají investice do zdrav. systému. Ona zmiňovaná masírka pediatrů farmaceutickými firmami ohledně očkovacích látek už je jen výsledek a je celkem přirozená. Místní doktoři (nevím jak v zahraničí) nejsou podle mého příliš motivováni dělat si vlastní názor na přednášky farm. firem.
      Viz také, co jsem psal v předchozí reakci na komentář od Michala.

  • Michal says:

    Držím palce a přeju hodně sil. Ale jakkoli vám fandím, nenalézám ve výše uvedeném důvod proč by WS měl být způsobený očkováním. Ani výrazné selhání lékaře až na toho kreténa s “…to máte po očkování, co? Nějak to vyléčíme, budete mít usměvavé miminko…”

    Když se podíváte do odborné literatury, zdá se že právě souvislost mezi očkováním a epilepsií byla studována hodně a nic se nenašlo. Review je např. tady http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18093146?dopt=Abstract (plný text by měl být dostupný zdarma, dejte vědět pokud ne).

    Jako otec od tří dětí znám ten pocit, kdy se ptáte co jste mohl udělat špatně. A co teď sakra máte dělat. Někdy se bohužel nedá dělat o moc víc než čekat a věřit.

    Ale určitě souhlasím, když píšete, že svoje zdraví a svoje děti si musíte ohlídat sami. Pod to bych se podepsal.

    A ještě mi to nedá… ale když píšete o EEG a lékařských prohlídkách, nikde nezmiňujete, že vás to finančně zničilo. To je VELMI nesamozřejmé a ve většině světa byste takové štěstí neměl. Třeba v USA, kde momentálně žiju, by jen má spoluúčast (pojištěný pochopitelně jsem) byla pěkná pálka.

    (Upozornění: nejsem doktor, nemám medicínské vzdělání a epilepsie není obor mého výzkumu)

    • Čokl says:

      Předem díky za komentář a za přání.
      Nejsem odborník na epilepsii ani očkování, nicméně jsem si za poslední leta vyslechl dost na obou stranách – pro i proti očkování. Sám nejsem zástupcem žádné extrémní varianty. Souvislost očkování a vývojových poruch (epilepsie jsou jen jednou z nich) vám některé studie “potvrdí” a jiné “vyvrátí”. Je tedy jen na vás, jaký si uděláte názor – ať už laický nebo odborný. Já si udělal názor ten, který jsem zmínil v článku (starat se především sám a nespoléhat na lékaře). Tím samozřejmě nechci říct, že doktoři v ČR jsou banda debilů – to ani náhodou! Jenom je z nich nechci dělat modly v oblastech, kde to nedává smysl – prostě mají svou práci, svoje trable, někteří jsou svědomití více a jiní méně. Nemůžu však čekat, že budou myslet za mě. V “našem” případě byly všichni MUDr. celkem fajn, žádná pruda a tak. Ale problém prostě nastal. Pro ně jde život dál, pro nás je to přemýšlení na zbytek života. A opět zdůrazňuji – nechci na ně kydat, nedává mi to smysl. Bohužel to ale není důvod držet hubu a říkat, že jako taková je každá péče dobrá a darovanému koni na zuby nehleď, ona totiž moc zadarmo není, jen ji platíme nepřímo. Princip solidarity tímto nenapadám, je důležitý – ale všeho s mírou.

Leave a Reply